Stránky členů a příznivců Strany zelených na Vyškovsku.

Stanovisko Základní organizace Strany zelených Vyškov k oznámení záměru I. etapy SZ přivaděče

Vzhledem k významu stavby Severozápadního přivaděče se Základní organizace Strany zelených Vyškov rozhodla zapojit do projednávání záměru několika připomínkami. Své důvody vysvětlíme v detailu dodatečně, nyní zveřejňujeme celé stanovisko. Pro přesnější porozumění argumentům doporučujeme prostudovat materiál, ke kterému se vyjadřujeme; odkaz najdete také na těchto stránkách.
K oznámení záměru „Západní přivaděč Vyškov – I. etapa“ k projednání posouzení vlivů na životní prostředí se Základní organizace Strany zelených Vyškov vyjadřuje takto:
 
 
Obecné stanovisko
Záměr Západního přivaděče – I. etapy je veden snahou o zlepšení dopravní situace ve městě Vyškově. Západní přivaděč - I. etapa má především odlehčit dopravě na silnici II/430, přičemž se vychází z argumentu, že „Silnice II/430 v průtahu městem je dopravně silně zatížená zejména tranzitní dopravou sjíždějící z dálnice D1 do oblastí severozápadně od dálnice“ (Záměr, s. 9). Kromě průtahu městem má Západní přivaděč - I. etapa ulehčit těm ulicím města, které využívá automobilová doprava k přesunu z jihozápadu na severozápad od středu města Vyškova. Potenciální přínos západního přivaděče je dovozován ze sčítání intenzity dopravy v r. 2008 a z odhadů intenzity dopravy v budoucnosti. Zájem, který záměr sleduje, je jistě pozitivní.
Záměr Západního přivaděče – I. etapy nicméně řeší jen dílčí problémové aspekty stavu a vývoje automobilové dopravy ve městě Vyškově. Vytváří třetí paralelní spojení (vedle D1 a silnice II/430 v průtahu městem) pro automobilovou dopravu ve směru z jihozápadu na severovýchod, přičemž není přesvědčivě doloženo, že skutečně bude mít rozpoznatelný pozitivní dopad, který je záměrem sledován (srv. Generel dopravy města Vyškova, především intenzita dopravy na ul. Dědická, rizikové umístění občanské vybavenosti v blízkosti středu města apod.).
Záměr Západního přivaděče – I. etapy nutně povede k potřebě realizace řady dalších návazných opatření. Především záměr explicitně předpokládá realizaci II. etapy, která zatím nemá oporu v relevantních dokumentech (např. není zapracována v Územním plánu, kde se s potenciálními plochami počítá pro jiné účely). Záměr neřeší kumulaci vlivů těchto dvou záměrů, čímž se ocitá v rozporu se zákonem 100/2001 Sb. Záměr je dále neúplný v dílčích aspektech a obsahuje věcné chyby, vedoucí k podhodnocení významu vlivu záměru na životní prostředí. Výraznou slabinou záměru je neexistence variantního řešení. Záměr je tak srovnáván pouze s nulovou variantou, která je vždy charakterizována v současném stavu. Tento stav by v případě nerealizace záměru Západního přivaděče – I. etapy samozřejmě nemohl být zachován. Nelze tedy prokázat, že neexistuje výhodnější varianta.
Z uvedených důvodů, které jsou níže dále specifikovány, považujeme za nutné záměr dále posuzovat podle zákona č.100/2001 Sb. (Zákon o posuzování vlivu na životní prostředí).
 
Specifikace výhrad vůči oznámení záměru Západního přivaděče – I. etapy
 
Kumulace vlivů záměru s vlivy jiných známých záměrů
Nelze akceptovat tvrzení, že „předkládaný záměr přímo nezasahuje do žádného jiného záměru“ (Záměr, s. 9). Případná realizace záměru Západního přivaděče – I. etapy předpokládá „výhledové pokračování západního přivaděče ve směru na Kroměříž a Prostějov“. Poslední úsek přivaděče (most přes nivu řeky Hané) je fakticky zahájením II. etapy přivaděče. I. Etapa západního přivaděče vyvolá nutnost pokračovat II. Etapou přivedením dopravy na již dnes extrémně zatíženou ulici Dědickou. V tomto kontextu je předložené Oznámení nevyhovující, neboť neplní požadavek stanovený Zásadami pro zjišťovací řízení (Příloha č. 2 k zákonu č. 100/2001) vážit záměr zejména s ohledem na … „kumulaci jeho vlivů s vlivy jiných známých záměrů“. Tento problém je znásoben faktem, že II. etapa stavby je ještě více než první etapa vázaná na řešení připravované modernizace dvoukolejné železniční tratě. S tou se bude pokračování přivaděče nejméně jednou křížit. Nejasná je též časová návaznost II. etapy na modernizaci železniční tratě.
 
Sladění záměru s územním plánem
Ačkoliv v tomto případě pravděpodobně nelze hovořit přímo o kumulaci záměrů, považujeme za zásadní, že územní plán města Vyškova definuje řadu ploch přiléhajících k trase Západního přivaděče – I. Etapy, jako plochy určené pro bydlení (území označená v Územním plánu jako 4 Bd. I/8, 5 Br/2, 6 Bz/2). Vedení trasy přivaděče tak, jak ji předkládá Oznámení (profil, návrhová rychlost, maximální povolená rychlost) na okraji těchto ploch povede v budoucnu k novým negativním vlivům na životní prostředí v plochách určených pro bydlení (hluk, exhalace atd.) s nutností dalších investic.
 
Intenzity dopravy
Základním argumentem pro realizaci záměru a klíčovým faktorem pro posuzování jeho vlivu na životní prostředí jsou propočty intenzity dopravy. Tyto propočty ovšem vykazují systematickou chybu. Exemplárním příkladem je propočet „Změny intenzit dopravy na dotčených komunikacích po realizaci obchvatu v roce 2030“ (viz Záměr, tab. 4), ze které opakovaně vyplývá, že realizace I. Etapy Západního přivaděče (v tabulce nesprávně označovaného jako „obchvat“) povede ke snížení celkového počtu automobilů ve sledovaných úsecích. Zkušenosti jsou ovšem samozřejmě opačné, při realizaci stavby lze očekávat přinejmenším mírný nárůst intenzity dopravy. Např. Podle propočtu PUDIS, a.s., bude změna intenzity dopravy na ul. Brněnské v úseku obchvat I až Nosálovská přestavovat -12948 vozidel denně, což ukazuje na velmi pozitivní dopad přivaděče. Přitom součet počtu vozidel ve dvou alternativních trasách (ulice Brněnská plus obchvat I) je 26721, zatímco pro případ nerealizace přivaděče se kalkuluje s počtem 30164. Zatímco obvykle je realizace dopravní stavby provázena nárůstem celkové dopravy, realizací Západního přivaděče – I. Etapy – „ubude“ podle zpracovatele téměř 3500 vozidel.
 
Podcenění vlivů na životní prostředí
Text oznámení podceňuje až bagatelizuje význam vlivů záměru na životní prostředí. Nelze souhlasit s tvrzením, že „Trasa komunikace je vedena územím málo zalidněným“ (Záměr, s. 49) v situaci, kdy je trasa vedena např. podél Sídliště Osvobození, ulice Antonína Zápotockého atd., navíc se v budoucnu předpoklává obytná výstavba na plochách přímo přílehajích k trase přivaděče (viz Územní plán). V těchto případech není na průměrech postavený údaj o hustotě osídlení adekvátní veličinou vystihující stav věci. Podobně v případě hluku jsou podél stavby očekávány hodnoty překračující hygienické limity, aniž by se podařilo na trasách, kterým má přivaděč ulehčit, dosáhnout významného pozitivního dopadu.
Území, kterým přivaděč prochází, nespadá do režimu chráněného území, přesto se zde vyskytuje řada cenných biotopů s význačnými druhy rostlin a živočichů, včetně druhů ohrožených. Např. na  severním okraji "cvičiště pro psy" v Nosálovicích (49° 16´ 29´´ N 016° 58´ 28´´ E) na vrbě (Salix sp.) - přirozeném druhu v aluviu Drnůvky, konkrétně na S straně jejího kmene zde 7.6.2009 rostly tři druhy mechu šurpek (Orthotrichum) a to šurpek hladkoplodý (O. striatum), š. nízký (O. pumilum) a š. žebernatý (O. affine). Šurpek hladkoplodý (O. striatum) je řazen mezi druhy blízké ohrožení (LR-nt). Obecně lze šurpky (Orthotrichum) považovat za indikátory dobré kvality prostředí. Negativní vliv na stav těchto biotopů znamená riziko pro stav životního prostředí nejen v dotčeném území. 
 
Respektování biokoridorů místní úrovně
Kritické oblasti přestavuje křížení s potokem Drnůvka a jejím levostranným přítokem v obci Nosálovice a křížení s řekou Hanou, které tvoří významné biokoridory. Drnůvka přestavuje významný biokoridor pro migraci obojživelníků mezi lokalitami „Žumpy u Drnovic“ a rybníkem Jandovka u autobusového nádraží. Setkáváme se zde i s dalšími ohroženými organismy - obojživelníky ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana aesculernta), čmelákem (Bombus), zlatohlávkemtmavým skvrnitým (Oxythyrea funesta).Při plánovaném zakládání mokřadů za účelem kompenzačních opatření k zásahu do biotopu užovky obojkové (Natrix natrix) – dnes mokřad u říčky Drnůvky, je třeba respektovat vodní režim Drnůvky.
V biokoridoru údolní nivy Pod Letním polem v oblasti údolní nivy Hané se nachází jímací území vodního zdroje Dědice. Projekt neřeší ochranu před vlivem projektovaných staveb na pramennou oblast levostranného přítoku Drnůvky.
 
Odvod srážkových vod
Pochybnosti vzbuzuje řešení odvodu srážkových vod do místních toků. Požadujeme důkladné prověření především v případě vyústění dešťových stok do potoka Drnůvka, kde níže po proudu opakovaně dochází k rozlivu mimo koryto i při současném stavu (např. lokální záplavy 21.6.2007) a urychlení odtoku vody z přivaděče by zvýšilo pravděpodobnost lokálních záplav.
S technickými opatřeními, např. poldry, k minimalizaci tohoto rizika záměr ani územní plán nepočítají.
 
Další rizika spojená s realizací záměru nezmíněná v oznámení
Při budování a provozování stavby hrozí zvýšení migrace invazních druhů, např. křídlatky baldžuánské (Pleuropterus baldschuanicus), která má v okolí stavby více ohnisek výskytu (u rybníka Jandovka, v prostoru Zookoutku a dále).
 
 
Závěr
Na základě výše uvedeného žádáme:
  1. Posouzení kumulace vlivů záměru Západní přivaděč – I. etapa a zamýšleného záměru II. etapy přivaděče. Tak by nebyl obcházen zákon č. 100/2001 Sb. Za zcela věcně i právně čisté řešení doporučujeme stažení Oznámení záměru Západního přivaděče Vyškov oznamovatelem a předložení záměru sestávajícího z I. i II. etapy jako jednoho celku.
  2. Posouzení záměru s ohledem na budoucí obytnou výstavbu v plochách k tomu určených Územním plánem města Vyškova.
  3. Zpracování nové studie intenzity dopravy, která nebude vykazovat systematickou chybu.
  4. Zapracovat do Záměru konkrétní opatření k zabránění negativních vlivů na životní prostředí v prostorech křížení přivaděče s biokoridory, včetně budování mokřadů.
  5. Nové posouzení rizik záplav spojených s odvedením srážkových vod z přivaděče do koryta Drnůvky.
 
Proto:
Žádáme záměr dále posuzovat podle zákona č.100/2001 Sb. (Zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), zpracovat dokumentaci podle přílohy č.4 k zákonu č. 100/2001 Sb., následný posudek nezávislou a autorizovanou osobou a veřejné projednání záměru.
 
 
 
 
Mgr. Petr Novotný, Ph.D.
Předseda Základní organizace Strany zelených Vyškov
 
Zpracovali:
RNDr. Ivan Novotný, Botanické oddělení, Moravské zemské Muzeum, Brno
Mgr. Petr Novotný, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno
21.10.2009 16:44:44
petr.a.novotny
Stránky Zelená pro Vyškov jsou informační platformou členů a příznivců Strany zelených na Vyškovsku. Kontakt telefonicky: 608 567 647, emailem: szvyskov@email.cz.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one